LMK Vlašim

Laguna

Pilot: Jiří Trnka

Rozpětí: 3000 mm, délka: 1270 mm

Tento model jsem si zakoupil jako doplněk k "velkým větroňům". Chtěl jsem jednoduchý model s elektropohonem o rozpětí 3m, který bude snadno přepravitelný, ale zároveň dost velký na to, aby byl dobře vidět při létání vysoko v termice. Laguna slibovala toto vše splnit. Má křídlo dělené na tři části, takže i při rozpětí 3m se vejde za zadní okno auta. V diskuzích byla hodnocena velmi dobře a cena byla více než příznivá, vzhledem k velikosti modelu.

Model je vyráběn v provedení ARF, tedy hotový a potažený folií. VOP je balsová potažená folií, trup a SOP jsou laminátové. Trup má zajímavě řešenu ocasní část, kde je dost prostoru pro obě serva, takže není třeba žádných dlouhých náhonů na kormidla. Servo pro výškovku je schované na spodku ocasu trupu pod výškovkou, takže ocasní plochy jsou do kříže a VOP je připevněna dlouhým šroubem vedeným ode dna trupu. Servo pro SOP je v kýlovce nad VOP.

Křídla mají klasickou konstrukci, polystyrén potažený balsou a jsou dělená na tři části. Odtoková hrana je poměrně silná, skoro 2mm, ale letovým vlastnostem to asi nijak nevadí. Střední část je připevněná jedním šroubem a kolíkem v náběžné hraně k trupu, "uši" mají velmi mírné vzepětí a jsou spojena se střední částí kulatou lomenou spojkou doplněnou fixačním kolíčkem.

Zde jsem ale narazil, protože hladká uhlíková spojka nešla zasunout do trubky v křídle a pak se zasekla. Chvíli jsem s ní zápolil rukou, pak jsem si vzal kleště, chytnul spojku a ozvalo se "křupnutí". Spojku jsem vytáhl a zíral na suchá uhlíkobá vlákna uvnitř tenkého obalu připomínajícího umělou hmotu. Marně jsem uvažoval jak toto bylo zamýšleno a nakonec se rozhodl vyrobit spojky nové. Jenže z čeho, když jsou kulaté a lomené? Nakonec měl ten správný nápad kolega Jirka Petránek, který má zkušenosti s prací s uhlíkovým rovingem. Zakoupil jsem měkkou hliníkovou trubičku o vnějším průměru 10mm, která přesně pasovala do trubek v křídle a tu jsem opatrně naříznul lupínkovou pilkou do cca pětiny průměru a ohnul do potřebného vzepětí. Pak jsem vyrazil za Jirkou, který mi poskytl laminát L285 a volné prameny uhlíkového rovingu. Ty jsme na igelitu prosytili laminátem a pomocí provázku uvázaného uprostřed protáhli připravenými hliníkovými trubičkami. Po zatrvdnutí laminátu jsem měl hladké hliníkové spojky uvnitř vyplněné uhlíkem, které vydrží všechno.

Po vyřešení problému s křídlem už stačilo jen zabudovat serva a pohon. K pohonu jsem použil střídavý motor Mega 22/30/3 s vrtulí Aeronaut 11/6. Baterii tvoří 4článek LiFePo A123 s regulátorem Jeti SPIN 66 s BEC, který nemá problém pohánět jak motor tak 6 serv v modelu. I když má tento pohon dostačující výkon, byl zvolen spíše podle toho co jsem měl k dispozici doma. Je totiž docela lehký a v modelu je přitom spousta prostoru. Navíc je přední část modelu poměrně krátká, takže jsem nakonec musel na spodek trupu za motor zalaminovat více než čtvrt kilogramu olova.

Přes uvedené výhrady ke kontrukci jsou letové vlastnosti modelu vynikající, zejména vysoká klouzavost a kroužení v termice. Obratnost odpovídá typu modelu a lze doporučit spojení funkce vztlakových klapek a křidélek pomocí mixu, já se ovšem zatím obešel i bez toho. Pro přistání si určtě namixujte brzdu typu butterfly, bez ní bych měl problém dostat model na zem i na naší docela velké ploše.