Zimní létání u Osečan
Jiří Petránek
|
|
Vzhledem k příznivé předpovědi počasí (SZ vítr 8 až 9 m/s, teplota kolem 0°
C, možná i polojasno) a také tomu, že jsme již dlouho nic nepodnikli,
domluvili jsme se, že vyrazíme zalítat si na svahu. Večer při předletové
přípravě v restauraci U Houdy jsme vybrali svah u Osečan, neboť při
předpovídaném severozápadním větru by mohl dobře nosit.
|
|
|
|
Na tomto svahu u Sedlčan jsme již několikrát byli, výhodou je dlouhé předpolí a také snadná dostupnost autem (lze dojet až k místu startu).
|
|
|
|
V sobotu cca v 10 hodin jsme tedy vyrazili (Radek, Karel, Pavel, Horáček a já). Cestou bylo jak sluníčko, tak i sněhové přeháňky.
Stejné počasí bylo i na kopci. První byl ve vzduchu Pavel se svým věrným omláceným větroněm, který určitě pamatuje syna Davida ještě v kočárku...
|
|
|
|
Potom již postupně svah vyzkoušelo moje nové Xeno, samokřídla bratrů Venclů a nakonec i Jirkův Moswey.
Nosilo to výborně, paradoxně to bylo nejlepší spíš při klidnějším větru než v intervalech se skutečně silným větrem.
|
|
|
Největším bojovníkem byl asi právě Jirka, neboť nalétal téměř 1 hodinu. Naším nepřítelem byl paradoxně silný vítr,
který nepříjemně zalézal pod nehty a odrazoval tedy od dlouhých letů. Polítání jsme si užili, ve vzduchu i na zemi
bylo někdy i dost těsno. Jednou se povedlo přistát (resp. pověsit) samokřídlo do větví u startoviště, vše však v pohodě
a bez následků. Po necelých třech hodinách jsme promrzlí jeli domů. Všichni jsme si ale dobře zalítali.
Jirka Petránek (omlouvám se za kvalitu fotek, byly foceny mobilem)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
){kind=link}